Vánoční frivolitkování

Už dlouhou dobu obdivuji krásnou něžnost frivolitek - krajky, která se dělá technikou "uzlíků". Tato technika vzdáleně připomíná drhání - vážou se uzlíky kolem pevné nitě, která se různě tvaruje do obloučků, oček a slziček. Frivolitky lze vázat dvojím způsobem: Jednodušší jsou tzv. "na jehle". Při této technice se používá delší jehla s očkem. Na ni se nahazují jednotlivé smyčky uzlíků a následně se jimi protáhne příze. Nevýhodou této techniky je, že krajka není tak jemná, protože uzlíky není možné dostatečně utáhnout. Technicky složitější je práce s člůnkem, kdy základní nit držíte mezi prsty a jednotlivé smyčky vážete prohazováním člůnku okolo. U obou technik je možné zapracovávat dnes tolik oblíbené korálky. Názorné popisky nebo i videa najdete na netu, já rozhodně nejsem zatím kompetentní něco vysvětlovat.

Podzim 2018 v Kojetíně

Naše setkání Ženského klubu už mají docela slušnou tradici. Obvykle se scházíme dvakrát do roka - na jaře a na podzim. Některý rok si uděláme i mimořádné setkání. Už ani nevím, kolikáté to tentokrát bylo. Několik posledních setkání nás hostila restaurace "Na Hrázi" v Kojetíně. I tento podzim jsme tam zakotvili, i když v poněkud komornější sestavě. I přesto bylo na co koukat - děvčata přivezla spoustu krásných věciček. Bohužel, není tu vše, letos jsem fotila méně a některé fotky se mi nepovedly.

Setkání ve Svibici

Letošní podzim si náš Ženský klub naplánoval hned dvě setkání. To první právě proběhlo. Organizace se ujala Graža, která naše setkání a výstavku spojila s výstavkou PZKO. Původně nás mělo přijet více, ale nakonec jsme s Renatkou zůstaly samy dvě. Vyrazily jsme brzy ráno vlakem. Protože jsme každá odjinud, setkaly jsme se až v Přerově a teprve odtud pokračovaly společně. Já sice původně plánovala ve vlaku dospat deficit z brzkého vstávání, ale to prostě nešlo. Měli jsme si toho tolik co povídat ... Cesta nám rychle uběhla, ani jsme se nenadály a byly jsme na místě.

Podprdelník

S nástupem letních veder moje sedací partie v práci trpí. Jako každá moderní kancelář jsme vybaveni pohodlnými kancelářskými židlemi z koženky. Co se týká pohodlí, tak o tom se dá mluvit většinu času v roce. Jedinou výjimkou jsou parné letní dny, kdy s oblibou nosím sukně všech délek. Některé jsou samy o sobě příliš krátké aby vsedě chránily tělo před přilepením. A všechny se čas od času trošku shrnou. Odlepovat zpocený zadek nebo stehna od koženky je fakt brutální zážitek, a tak vyvstala potřeba nějakého měkkého a příjemného polštářku. S ohledem na časové možnosti a obrovské zásoby nejrůznějších materiálů jsem nakonec zvolila jako základ "špagáty z tričkoviny" které jsem postupně v kruhových řadách spojovala háčkováním. Někde už jsem podobný podprdelník viděla a vůbec to nevypadalo špatně.

Karafiáty (+ návod)

Už je to pár let, co mi "odešly" pokojovky. Popravdě, tenkrát jsem na tom byla poněkud špatně a zvládala jsem se stěží postarat o to nejnutnější. Bohužel pokojovky tento stav nepřežily. "No co, na jaře si obstarám nové." pomyslela jsem si, když se situace trošku spravila. Jenže do jara bylo ještě pár měsíců, začínala zrovna zima. Během té zimy jsem zjistila, že najednou téměř nemusím řešit plíseň na stěnách, nebo okna orosená tak, že z nich voda stékala na parapet, kde tvořila louže. Čistě náhodou jsem tedy objevila zdroj nadměrné vlhkosti v našem domě. A jistě tedy chápete, že jsem se k rostlým květinám už nevrátila - ba naopak jsem se zbavila i těch posledních dvou přeživších (ne, nevyhodila jsem je, ale darovala). Na okna jsem vyskládala pár váziček s umělými květy a slibovala si, že když nemůžu mít pravé, nahradím postupně ty umělé vlastnoručně háčkovanými. Částečně jsem s tím už začala, když jsem uháčkovala narcisy. A postupně tvořím další květy. Tentokrát vám ukážu karafiáty.

Háčkované drobnosti

V rámci příprav na Velikonoce jsem se pustila do malých drobností. Začala jsem s tím už loni, abych měla alespoň maličké dárečky na minulé jarní setkání Ženského klubu. Většinu toho jsem potom rozdala a kupodivu se i něco málo prodalo. Když jsem pak na internetu našla obrázek věnečku zdobeného právě takovými blbinkami a vypadalo to moc pěkně. A tak jsem si jich ještě pár přidělala...

Jako první jsem se pustila do motýlků. Už jsem kdysi nějaké dělala, ale tohle byl jiný typ - dvojité.

Krajkové srdce

Vím, zanedbávám tento blog. To však neznamená, že nic netvořím. Momentálně však háčkuju více pro Barbínky a svou tvorbu prezentuji na panenkovském blogu. A pak jsem také měla rozdělaných více věcí a nějak nebyla síla je dokončit. Ale už jsem se k tomu dokopala a tak vás zase chvíli budu trápit se svými výtvory - dnes paličkováním, ale příště slibuju si dáme něco háčkovaného.

Na kontrastním pozadí hezky vynikne